Přidání hmotnosti na membránu (Stránka 1 z 2)

Abych si ušetřil práci s vysvětlováním, tak pošlu link: http://www.cinch.cz/wiki/doku.php?id=bl-faktor .
Tlumení na stěnách je k prdu, snižuješ si zbytečně účinnost BR. Pórézní tlumení tlumí rychlost proudění vzduchu, která je v maximech stojatého vlnění, která jsou vždy u stěn, minimální. Naopak proudění vzduchu v prostoru je velké - tam pórézní tlumení funguje. Ale nevím co chceš tlumit? Pokud ta bedna nemá nějaký rozměr větší než 1m, tak první mód bude až na asi 170Hz - mimo pracovní pásmo.
50g sníží citlivost a tím v relativních grafech "srovná charku dolu". Nevidím v tom problém, stejně a jednodušeji se dá citlivost na vyšších kmitočtech snížit útlumem pomocí Linkwitz Transform...

No s tlumením se ti snížila účinnost BR. Tzn. pokud to máš laděné vysoko a tímpádem laděné hodně na rovno, tak to pak duní - ale to je zkrátka špatné ladění - chce naladit níž.
Ladění je strašně individuální - zesilovač, místnost, umístění, budeš přidávat tu hmotnost?
Bez hmotnosti 35Hz a s 50g hmotností bych nešel nad 30Hz a podle místnosti bych naladil někam mezi 25-30Hz. Buď bych to ekvalizoval nebo přidal hmotnost, efekt je v podstatě stejný. Respektive v případě ekvalizace ušetříš vyšší účinnost reproduktoru na vyšších kmitočtech.

Proč bys nedonutil? Mě to ve WinISD dělá velký rozdíl,  nevím proč tobě ne, asi máš něco blbě nastaveno.
S umístěním si musíš vyhrát, nejlepší je proměřit si akustiku.

No jasně že SPL max je stejný, to je daný výtlačným objemem a zatížitelností. Hmotností si ale srovnáš křivku spl/transfer function do rovna - snížíš citlivost na vyšších kmitočtech.

Ano, toho zatlumení vyšších frekvencí se dá dosáhnout různě - hmotností nebo ekvalizací/výhybkou. To už jsem psal v příspěvku 4.

Pokud si zvládneš udělat ekvalizaci/výhybku, tak to smysl nemá. Tohle nebyli schopni pochopit na audiowebu před léty a ani teď. Ty jsi to pochopil, gratuluji.
Komerčně se to běžně používá - typicky v subwooferech například Velodyne (tam používají dokonce ekvalizaci spodku, ne vrchu), případně se nemusí chodit moc daleko - bedny BVA F3B.

Proč ti stoupla po vytrhání rouna impedance reproduktoru ze zhruba 10 na zhruba 35 Ohm?

Dej ten obrázek se stejným nastavením zobrazení os jako jsi to dával na Audiowebu http://img820.imageshack.us/f/kappa30cm.png/ aby se ty obrázky daly porovnat, jak se změnil průběh impedance po vyhození tlumení ze stěn.

Když porovnánám tyto 2 obrázky (před a po zásahu do tlumení)
http://img820.imageshack.us/img820/6646/kappa30cm.png
http://img27.imageshack.us/img27/3799/2 … lumeni.png
nevidím mezi nimi žádný podstatný rozdíl. Ten vyšší peak se dá snížit zatlumením někde mimo hlavní dráhu proudění zvuku mezi basákem a BR, (např. stočeným rounem stlačeným asi na 1/3 volně loženého objemu a staženého, aby nemohlo měnit objem - tím dosáhneš virtuálně větší objem bedny) ale tenhle rozdíl peaků se úplně vykompenzovat nepodaří.

Naposledy upravil: Hippo007 (2011-04-18 15:32:26)

Největší rozdíl vidím v chybách měření. Chtělo by to ukázat vždycky dva obrázky při stejném nastavení grafu 0-100 Ohm.
Umístění tlumení do prostoru jsem měl na mysli pro potlačení stojatého vlnění uvnitř ozvučnice. To, co nalepíš na stěny, příliš tyto módy nezatlumí. Pokud chceš snížit Q bassreflexu, tak je jedno kam ho umístíš (teda pokud bystlumením oddělil prostr mezi BR a měničem tak to jedno není, ale...). Většinou se ale dává menší objem tak, aby tlumit samotný BR nebylo potřeba a tlumí se jenom samotné módy, na což je záhodno spotřebovat minimální potřebné množství tlumení.
Úplně stejně to funguje v prostorové akustice - jenom taková větší ozvučnice a módy na zhruba desetinových frekvencích. Takové ty "basové pasti" sestávající z pórézního tlumení (vata všeho druhu) nacpané do rohu na potlačení módů 30-60Hz nefungují, nebo alespoň nefungují tak dobře, jak by fungovaly mimo roh.
Zase se to nedá chápat černobíle funguje/nefunguje, všechno je přírodně spojité. Když uvedu příklad, v prostoru (nebo lambda/4 daleko od stěny) je koeficient pohltivosti asi 3-6ti násobný, kde lambda je vlnová délka ze vzorce lambda=c/f (C=343 m/s - rychlost zvuku při pokojové teplotě, f - frekvence v Hz). Tahle násobnost samozřejmě funguje jenom na frekvencích kde je lambda/4 větši než tlopušťka tlumení - zkrátka na pozvolném přechodu z ultranízkých frekvencí - kde nepohlcuje - koefient=0 do oblasti vyšších frekvencí kde pohlcuje.
Zkrátka umisťovat pórézní tlumení do rohů/ke stěnám je asi jako stavět fotovoltaickou elektrárnu v permanentním stínu.

Co to je prosímtě dobrá impedančka? Měření vypadá dost hnusně, zašuměný, hrbatý, kde by bejt hrby neměly. Ale impedančka odpovídá cca 130litrům laděným na 30Hz. Dolaď si ztrátový parametry ozvučnice, tak aby ti impedance seděla v simulaci a navhni si filtr nebo hmotnost, kterou přidáš. Nebo taky žádná hmotnost podle místnosti nemusí být potřeba...

Cože? Co myslím s tou ekvalizací?
Ekvalizací si natvaruješ charku podle libosti, přičemž citlivost/účinnost (fr. závislá) ti zůstane. Přidáním hmotnosti snížíš citlivost na vyšších frekvencí - takže klesne účinnost. Oběma metodami se dá dosáhnout stejné fr. charakteristiky, ale dále se už liší. Hmotnost snižuje citlivost ale nevyžaduje žádný filtr, zatímco equalizer citlivost zachovává, ale vyžaduje zpravidla aktivní (nebo pasivní na signálové úrovni) filtr, protože filtr na výkonových úrovních by byl dost šílený.
Přidaná hmotnost samozřejmě ovlivní vyšší kmitočty, v závislosti na tom, jak se hmotnost přidá se nemusí nic stát nebo dojde k horšení a nebo ke zlepšení (mám to vyzkoušené).