Obecný úvod a základní komponenty projektoru

14.2 2007 20:20 upraveno 24.2 2007

Proniknout do problematiky DIY projektorů není tak jednoduché. Jednak zasaduje mnoho oborů a druhak jsou informace roztříštěny po fórech v několika jazycích. Pokud už ovládáte příslušné cizí jazyky, zpravidla vás čeká téma o desítkách stran s často zbytečnými příspěvky.
Vynecháme v tomto případě samotnou teorii výběru nebo výroby jednotlivých komponentů a něco si o nich stručně řekneme.

Začneme tím nejnutnějším, bez čeho se v projektoru neobejdeneme, a to je zdroj světla. Vynechám speciální případ použití LED panelů, který si dovolím říci je zatím v plenkách, a posunu se rovnou k bodovým zdrojům světla. Jak sem nastínil v článku Čím vším se dá v projektoru svítit?, nejlépe použitelná je takzvaná metahalogenidová výbojka. Vyrabí v ruzných příkonech a velikostech a tudiš i paticích např.: FC2, R7S. Výbojka važaduje buď elektronický nebo magnetický předřadník určený pro konkrétní příkon. Výbojky vyžadují ke svému provozu omezení proudu, aby nevytvářeli zkrat a metalhalogenidové potřebují zapalovač, který skutečně výbojku zapaluje. Ve vypnutém a chladném stavu je tlak uvnitř hořáku (oválná "bublina", ve které probíhá výboj) příliš nízký a síťové napětí není schopno vyvolat elektrický oblouk. Zapalovač proto na elektrody (kovová zakončení) při zapnutí výbojky přivede napětí kolem 4000V, krátkodobě se zvedne i proud. Tato proudová zátěž hořák zahřeje a tím uvnitř hořáku zvýší tlak. S tlakem stoupne schopnost náplně vést elektrický proud. Po dosažení rovnováhy se zapalovač odpojí a výbojka je napájena takříkajíc ze zásuvky. Elektronický předřadník, který je u nás možno zakoupit pouze na malé výkony, má tu výhodu, že nemá šanci blikat a je možné provést zažehnutí na horké výbojce. Jedná se pouze o jednu, zpravidla hliníkovou, krabici s chladícím žebrováním. U vybraných typů výbojek se ale jeho použití nedoporučuje. Druhou a frekventovanější možnosti je magnetický předřadník. Ten má tři části: tyristorový zapalovač, tlumivka, kompenzační kondenzátor. Funkci zapalovače jsem už shrnul a kompenzační kondenzátor vyrovnává účiník. Ohledně účiníku se obraťte na elektrotechniky nebo silnoproudaře. Já sem si vystačil s informací, že jedna výbojka bez kondenzátoru se v místní síti snadno ztratí. Tlumiva, ono těžítko, obsahuje dvě vinutí a je vyrobena tak, aby propouštěla přesně danou hodnotu proudu. Díky tomu nevzniká zkrat nebo přetížení výbojky. Hodnoty jednotlivých součástek jsou určeny výrobcem výbojky a pro dosažení výrobních parametrů je třeba je dodržovat. Výbojka s magnetickým předřadníkem by teoreticky mohla blikat při průchodu sinusoidy nulou, ale já nic takového nepozoruji. Navíc hořák má značnou tepelnou setrvačnost, a světlo částečně emituje i hořák díky vysoké teplotě. Vnější ochranou baňku není radno rozbíjet, protože chrání hořák před nečistotami a nejbližší okolí před značnými dávkami UV záření. UV zaření puštěné ze řetězu by za pár měsíců zničilo všechny organické/plastové materiály, jako jsou barvy, fresnely, izolace kabelů i LCD panel.

Nejbližší další částí je reflektor. Pro bodový zdroj světla potřebujeme sférický . Koupě čehokoliv, co se přímo jmenuje sférický reflektor, bude finančně náročná, proto se profesionální výrobky nahrazují např. sběračkami nebo popelníky. Vyhovuje cokoliv z hliníku, nerezu nebo nejlépe stříbra, vyleštěné/vylapované na vysoký lesk. Je třeba dodržet tvar polokoule, zdroj světla se umístí do středu této koule a paprsky jsou tak odráženy zpět - přesně tam odkud vyšly. Zrecykluje se tak značná část světla, ale drobně se degraduje rovnoměrnost podsvícení obrazu.

Další částí zdroje světla je kondenzor, stará se o efektivnější využití světla. Je to tzv. ploskovypouklá čočka - z jedné strany plochá, z druhé vypouklá. Parametry, které nás zajímají jsou ohnisko (požadovaná hodnota záleží na konkrétní aplikaci) a průměr (čím větší tím lepší). Rovnoměrnost podsvícení se s kondenzorem zvyšuje. U nás se dá kondenzor sehnat kolem stokoruny. Bývá součástí zvětšováků, kterých je plná annonce.

Za kondenzor se obyčejně dává IR filtrační sklo snižující únik tepelného záření. Bez IR filtru LCD vyžaduje velmi výkonné chlazení. IR sklo se dá vykuchat z dohořelých lamp továrních projektorů nebo za pakatel koupit v zahraničí společně s dalšími věcmi.

Další komponentou využívanou v projektoru je fresnelova čočka. Oproti klasické čočce je na první pohled plochá. Na druhý, jsou ale na fresnelce patrné soustředné kružnice. Na ten třetí, je vidět, že každá z kružnic je takový zářez a každá má jiný sklon. Celkově se fresnelova čočka chová klasicky, má ohnisko. Oproti vypouklým čočkám je méně kvalitní, pro naši potřebu lepší - tenčí, lehčí a hlavně levnější.

Poslední optickou součástkou je objektiv. Ten se stará o samotnou projekci obrazu, bez něj by to nešlo. Rozlišujeme objektivy jedno/dvou/tří čočkové, kvalita stoupá s počtem čoček. Sledované parametry: průměr, ohnisková vzdálenost, světelnost, FOV a už zmíněný počet čoček. Pro projekci jsou vhodné triplety, pro méně kvalitnější aplikace nebo menší úhlopříčky lze použít dublety. Triplety se daleko lépe zbavují optických vad. FOV - pole pohledu určuje maximální velikost promítané předlohy, čím větší tím lěpší. FOV úzce souvisí s průměrem objektivu, který ho prakticky určuje, to je jeden z důvodů pro použití objektivů s průměry přes 10cm. Ohnisková vzdálenost nám určuje výslednou velikost obrazu, čím větší ohnisko, tím je možné dosáhnout menšího obrazu. Na světelnost se většinou tak moc nekouká, přitom je důležité držet se nízko, aby co nejvíce světla objektivem prošlo. Běžné hodnoty jsou kolem 4.

Nejdražší komponentou projektoru je často LCD panel. Pro projektor jsou zcela nevhodné panely typu IPS, které obtížně propuštějí světlo. MVA/PVA panely bez předpony S- mají zase v některých odstínech odezvu přesahující 100ms. Vybírat se tedy dá pouze z nových a rychlých panelů TN a S-MVA/S-PVA. Typ TN je přecijenom o ždibíček méně vhodný, ale je o dost levnější, takže i používanější. S-MVA/S-PVA panely jsou do projektoru zcela ideální, hlavně díky hodnotám kontrastu 1000:1 a dobré odezvě. LCDčka menších úhlopříček (než 15") obsahují nepochybně TN panel, většinou starší modely se špatným konstrastem, podáním barev i odezvou. Nákupu bazarových kousků starých 14,1" nebo některých 15" se proto raději vyhněte, i když je cena příznivá. Z hlediska konektivity doporučuji DVI nebo YUV konektor, oba patří mezi nejkvalitnější způsoby přenosu obrazu.