Nastavení hledání

Dej ten obrázek se stejným nastavením zobrazení os jako jsi to dával na Audiowebu http://img820.imageshack.us/f/kappa30cm.png/ aby se ty obrázky daly porovnat, jak se změnil průběh impedance po vyhození tlumení ze stěn.

Pár mých prvních zkušeností seznamováním s VMA I:
Přecházel jsem na ně z uzavřenek, proto první dojem ze síly nejnižších tónů byl nezvyklý. Dnes, kdy je poslouchám víc než dva týdny, mi jejich zvuk plně vyhovuje. Na zesilovači mám zapnuté tlačítko „source direct“ a přednes beden zní zcela přirozeně, bez poklesu ve spodní či horní části zvukových frekvencí. Zahrají celé spektrum tónů s lehkostí, bez slyšitelné stopy po zkreslení. Stereo prostor je vykreslen i při tichém poslechu, ale při normálním až mírně hlasitějším přednesu se objeví výrazný prostorový vjem s detailní lokalizací zdrojů zvuku. Toto bych spolu s vyvážeností tónů označil za hlavní přednosti VMA I. Delší dobu mi trvalo, než jsem našel správné umístění poslechového místa a začal vnímat ten překvapivě výrazný prostorový vjem, který jsem dosud u žádných beden neslyšel. Při poslechu z křesla jsem myslel, že místo, kde lze takto prostorově slyšet, je velmi omezené, ale po odstranění křesla a nahrazení židlí se toto místo zvětšilo na dvojnásobek až trojnásobek.
Bedny jsou docela žravé, mám 120W zesilovač a ten je brzdou pro jejich plné využití. Pro zahrání varhanního koncertu s plnou dynamikou odhaduji potřebu minimálně 200W zesilovače.
Ve srovnání s mými starými bednami, žádná skladba na nich nezní hůře, ale některé podstatně lépe – lépe zní hlavně hudba 80-tých let a novější.
EDIT: Mé prvotní připomínky k nezvyklému podání nejnižších tónů byly zapříčiněny nevhodným umístěním levé bedny. Proměřil jsem si orientačně kmitočtovou charakteristiku v místě poslechu a na základě měření jsem přemístil o 40cm levou bednu, původně umístěnou u boční stěny blízko vnějšího rohu, nyní je asi 10cm před rovinou stěny. Tím jsem úplně odstranil hrby v charakteristice, vzniklé součtem přímé a od stěny odražené vlny. Poslech se úpravou umístění bedny pročistil a výrazně zlepšil.

Dokončil jsem VMA I a konečně hraju.

První dojmy: plné basy, hrají od hodně nízkých tónů. Pěkně vykreslené středy a přirozené, neagresivní výšky. Klavír zní nádherně.

K první části otázky - VMA IV má větší poloměr zaoblení hran než VMA I, proto bude vznikat méně odrazů zvukových vln od hran, které ovlivňují zvuk před reprobednou. Symetrické umístění měničů v čelní desce zaručuje symetrickou frekv. charakteristiku vzhledem k svislé rovině kolmé k čelní desce. A myslím, že toto provedení přispěje k lepší (menší) směrovosti bedny.

Dub.
Nejprve jsem se pro hrubý předvýběr podíval na http://www.sluzbyprotruhlare.cz/dyhy.html ale tam jsou barvy zkresleny - některé dýhy se mi tam zdají světlejší, než jsou ve skutečnosti. Pak jsem zajel ke strýci stoláři, nařezal kousky vybraných dýh z jeho zásob, doma nalepil na desku, vybrousil, nalakoval a vybíral z tohoto vzorníku.
Luxusní světlou dýhou je jasan, ale ten byl pro mne moc světlej. Hezká je taky třešeň.
Jestli nemáš blízko prodejnu dýh, zkus sehnat nějakého stolaře, co dýhuje a tam se poohlédnout po vzorcích. Mohl bys sehnat dýhu přes něj. A kdyby měl i nůžky na dýhu - stříhá se s nimi dýha na sesazenku - ušetřil by ti spoustu práce se zarovnáním okrajů dýhy, kdybys potřeboval slepit víc pásů dýhy k sobě.

Martinovým argumentům se nedá nic vytknout.
Zajímalo by mne, jak je na tom výškáč s ferrofluidem s časovou stálostí parametrů. Nepředpokládám, že když někdo do bedny dá takové peníze, bude je chtít za pár let měnit, nebo se v nich hrabat.